(Ne)opětovaná láska - 6. kapitola

23. června 2012 v 10:39 | Nikí
takže po nějaké době vám přináším další kapitolu (ne)opětované lásky:)) snad se bude líbit♥♥ všechny kapitoly zde.



Trvalo to několik dnů, co jsem byla naštvaná. Nehodlala jsem to tomu pitomcovi jen tak odpustit. Prý blbá.. Je mi jedno, jestli to tak myslel nebo ne! Prostě to řekl, má to blbý..

"Proboha Anne, já to tak nemyslel!" říkal zase. Už mě s tím vážně prudil.

"Jistě. Já jsem blbá, ale ty... Ty si o sobě myslíš, jak jsi dokonalý!! Jsi bohatý, tvůj táta je profesor, nepotřebuješ žádný stipendium, máš obrovskej barák, všichni tě zbožňujou!! Tvoji rodiče tě milují, protože si prostě úžasný, že jo!! Ale já … já jsem jen nějakej chudák, kterej nemá žádný peníze, potřebuje stipendium a ještě k tomu, třešnička na dortu, jsem blbá!!" křičela jsem na něj.

"Nevíš o mě vůbec nic! Rodičům jsem ukradenej! A já bohatej nejsem, to moje rodiče!! Strč si ty svoje kecy někam, nejsem na ně zvědavej! Už mě vážně štveš! A jak vidím, kdo si tady myslí, že je dokonalý, jsi jedině ty! Jediný, kdo mě má rád, byla moje sestra, která zemřela!! To tebe všichni zbožňují!! Rodiče tě milují!! Určitě i sourozenci!" Odešel.. Jeho slova vážně bolela. Ano, já o něm nevím nic. Teda teď už něco jo.. Ale on o mě taky ne.

***

"Co se stalo Cody?" ptala se ho Emily.

"To ti to ta dámička ještě neřekla?!" Prý dámička! Určitě tím myslel mě. Nehorázně mě tím vytočil.

"Cody, uklidni se. Řekni mi prosím, co se stalo." Proč musí být Emily tak zvědavá, sakra!
"Řekla mi, že mě rodiče zbožňujou.. Jenomže, to není pravda. Nemají mě vůbec rádi, jsem jim ukradený... Měl jsem sestru, ta byla jediná, která mě měla ráda. Zemřela."

"Víš měla bych ti-"

"Neruším?" zasyčela jsem. Slyšela jsem to celé. Věděla jsem, co se chystá Emily říct a proto jsem je přerušila.

"To ano, rušíš!" vyjel na mě Cody, "strč si ten svůj namyšlenej zadek někam! To tebe všichni zbožňují, celá tvoje rodina!!" Naštval mě tím k nepříčestnosti.

"Tak zaprvé, to už jsi říkal. A zadruhé, nevíš o mě taky vůbec nic!! Mě nezbožňuje nikdo! Rodiče mě mají rádi jen od té doby, co jsem se dostala na Sorbonu! Také mě měla ráda moje sestra, která taky zemřela, ano představ si to!! Baví se se mnou jen Emily! Ale ty.. tebe tady zbožňuje každý!! Skoro každá holka tady tě chce sbalit!! Jenže já taková nejsem! Neposadím se z tebe na zadek, jako všichni ostatní!" Odešla jsem. Mířila jsem někam pryč.. Rozhodla jsem se zajet zase na kraj Paříže.. Pryč od všeho. Od toho pitomce. Zase donutil mé vzpomínky, aby vyplavaly na povrch, proč?! Po dost dlouhé době se mi povedlo nebrečet každý večer nad Katie... A on tu všechnu snahu zničí kvůli pár větám. Tohle jsem mu jen tak nehodlala odpustit. Fakt ne.

***

"Ahoj Anne," pozdravil mě Cody, "hele.. já vím, že jsem byl blbej.. ale vážně mě to mrzí."

"Víš co.. Nejsem zvědavá na žádný tvoje omluvy. Takže radši mlč a už na mě nemluv. Děkuju," řekla jsem mu a mířila si to do třídy. Co si sakra o sobě myslí?!

"Čauky, jak se máš?" zeptala se mě Emily, jen co jsem tam vešla.

"Víš, že i celkem blbě? Ten pitomec mě pořád otravuje," syčela jsem. Nebyla jsem na ni naštvaná, to ona dobře věděla. Ale na něj ano. Hrozně mi pil krev. Naštěstí ne doslova..

"Nebudu ti zase dělat přednášky o tom, jak mu máš odpustit a tak... Tentokrát ti chci říct, že pokud tě štve, tak ho ignoruj.. Nemá cenu to řešit."

"Já ho ignoruju," řekla jsem a věnovala se profesorce. Měli jsme češtinu, sloh, to mě vždy bavilo. Nejlepší předmět vůbec..

***

"Annie.. ty ho neignoruješ," vynadala mi Emily.

"Ale no tak.. Emily, vážně.. ještě ty! Nezačínej, prosím.."

"Já to nemyslím takhle.. ale snaží se na tebe promluvit a ty pak na něj máš narážky, posíláš ho do háje.. a tak.. Když už, tak bys ho měla ignorovat. Věř mi."

"Není to tak jednoduchý. Otravuje mě a to si nenechám jen tak líbit!"

"Ale vážně.. řekni mi, co tě žere? Chybu jste udělali oba! Máte dost podobnou minulost. Spletl se on a i ty, tak co ti sakra pořád je? Co od něj chceš?"

"Chci od něj, aby už mě neotravoval," řekla jsem naštvaně.

"Prosím, Anne.. Je to pro tvoje dobro!"

"Ne, Emily! Já s ním nechci nic mít! Nebudu se s ním vůbec bavit! Prostě ne, pochop!"

***

"Sakra Anne, já se ti omlouvám!" začal znovu. Vlepila jsem mu facku.

"Jdi do háje, sakra! Srč si ty svoje kecy ně-" nestihla jsem to doříct, protože mě začal líbat. Normálně bych se bránila, ale bylo to příjemné, nezmohla jsem nic. Dokonalý umlčení, fakt že jo, Cody!
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama