There is nobody else - Prolog

28. dubna 2012 v 13:50 | Nikí
Tak vám tu přináším prolog k mé povídce There is nobody else... snad se vám bude aspoň trošku líbit:) užijte si čtení♥

"Áu! To bolelo, proč mě šviháš lopatičkou po hlavě?" křikl na mě Harry a mnul si hlavu. No jo, neměl mě zlobit.
"Jako za mlada, Harry." zasmála jsem se. On na mě jenom vyplázl jazyk! Taková drzost. Už jsem se chystala po něm tu lopatičku hodit znovu, ale on mi jí vyhodil z ruky a jak jsem to nečekala, málem jsem spadla na zadek. Harry mě ale v poslední chvíli zachytil a přitiskl si mě k sobě. Rozbušilo se mi srdce a myslela jsem, že ho mám až v krku. Hned mě ale pustil.
"Bude lepší, když už půjdeme, nemyslíš?"
"Ale co Lindsay? Určitě se jí nebude chtít."
"Koupím jí lízatko a půjde."
"Přece jí nebudeš podplácet, Harry!"
"Jedno lízátko, no tak. Koupím ti taky!"
"Ty jsi blázen. Já lízátko nechci," ušklíbla jsem se na něj. Když na mě ale začal dělat psí kukuč, nemohla jsem prostě odolat. "no dobře, dobře! Kup jí ho. I když nechápu, proč už chceš jít?"
"Musím s tebou mluvit, Di. Nechci ale tady před Lindsay."
"Aha...no.. tak.. ehm.. dobře.." zasekávala jsem se. Děsila jsem se, co bude říkat.

"Dianno, myslíš, že umím zpívat?" ptal se mě, když jsme dali Lindsay domů.
"Máš nádhernej hlas." mrkla jsem na něj. Byla to pravda. Když mluvil, podlamovala se mi kolena. A když zpíval? To bylo ještě horší!
"Mám ti něco zazpívat?" ptal se mě. Kývla jsem na souhlas a on začal zpívat. Zpíval nějakou píseň, kterou jsem nikdy neslyšela. Byla dokonalá. Měl tak dokonalý hlas. Najednou jsem omdlela a byla tma. Neslyšela jsem žádné hlasy. Sakra, proč jsem doprčic omdlela?! Najednou jsem cítila bolest na hlavě. Vlastně jsem jí cítila celou dobu, ale nějak jsem to nevnímala. Začala jsem se pomalu probírat, ale bolest byla ještě větší.
"Di, jsi v pořádku? Proboha, Di.. to zpívám tak hrozně?"
"Cože?! Proboha Harry, máš dokonalý hlas.." vyjekla jsem. "Až moc.." zamračila jsem se a on se na mě usmál. Měl ale hodně ustaraný obličej. O té bolesti v hlavě jsem mu nic říkat nechtěla, akorát by měl o mě starost a volal by záchranku.
"Víš.. Hlavně neomdlévej ano?"
"Budu se snažit."
"Dobře," odmlčel se. "půjdu do X-Factoru." vyhrkl tak rychle. Doufala jsem, že to není pravda, protože to by znamenalo, že.. ne! Nemůže ode mě odejít, to ne! Neomdlela jsem, ale začala jsem brečet a běžela jsem pryč.
"Počkej! No tak, neběhej! Dianno!!" křičel za mnou. Asi se rozeběhl za mnou, ale já se mu schovala a on mě nenašel. Brečela jsem a měla jsem na něj šílený vztek. Běžela jsem domů. Pozdravila jsem mamku, běžela jsem do koupelny, pečlivě jsem zamkla a šla jsem se do sprchy vybrečet. Měla jsem na něj takový vztek! Jak mě může opustit? S sebou by mě určitě nevzal. Nemám žádný talent a jen bych tam oxidovala.

Strčila jsem mobil do zásuvky, aby se nabil. Zapla jsem ho, protože jsem chtěla zavolat mé nejlepší kamarádce Anne, abych si s ní promluvila. Všimla jsem si, že od Harryho mám snad milion zmeškaných hovorů a zpráv. Nechtěla jsem mu volat zpět, ale zajímalo mě, co mi napsal, a tak jsem se koukla. Zpráv moc nebylo.
Co jsem ti udělal, Di? Proč jsi utekla? Prosím odpověz mi.
První zpráva.

Mám strach, že se ti něco stalo, proč mi neodpovídáš? Vím, že jsi asi naštvaná, ale já nevím proč. Můžeme s tím přeci něco udělat.
Další zpráva.

Di, prosím! Vážně se o tebe bojím.
Zase zpráva.

Dianno!
Poslední zpráva.

Chtělo se mi brečet. To vážně neví, proč jsem naštvaná? To nemá hlavu? Co když mě vážně chtěl vzít s sebou? Blbost!
"Večeře, Dianno!" křičela na mě mamka z kuchyně.
"Už jdu mami!" běžela jsem do kuchyni. Sotva jsem si sedla ke stolu, zazvonil zvonek. Měla jsem neblahé tušení o tom, kdo to je.
 


Komentáře

1 Lens Lens | Web | 28. dubna 2012 v 19:43 | Reagovat

Naprosto dokonalé! :) ale to ty jistě víš!! :)*♥

2 Cathie. Cathie. | Web | 28. dubna 2012 v 20:38 | Reagovat

je to skvělý díl :) snad jí vezme s sebou :(♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama